Uncategorized

Láká vás otužování? Jak ale začít? Seriál užitečných rad , které jsem sdílel během rozhovoru s Janou Kudyvejsovou pro Český rozhlas Hradec Králové.

Narodil jsem se skoro jako vánoční dáreček do rodiny se silným vlivem prarodičů a hodnotami jako respekt, pokora, pravda, vůle, historie, tradice, pečlivost, spolehlivost, cílevědomost. Opaky těchto životních kvalit jako lenost, pohodlnost, nespolehlivost, lež, neférovost, křivda, podvod nebo zrada jsou věci, které dokázaly nastartovat energii, napěchovanou uvnitř mého těla. Ne, že by mi tyto věci nevadily i v dnešní době a občas jsem nevyjel, ale už jsem něco zažil a hlavně si přečetl a snažím se praktikovat Čtyři dohody.

Od malička jsem hrál fotbal a 23 let pravidelných tréninků a zápasů ve mně vybudovalo smysl pro povinnost, systematičnost a dále trpělivost, soutěživost, týmové hráčství, ale také výbušnost.

Mix těchto vlastností mi pak pomohl se sebrat a vylepšit své chabé výsledky na výběrové základní škole, kde jsem kazil průměr, až k maturitě s vyznamenáním nebo červenému diplomu na vysoké škole. Zvednout se po tříletém táhlém zranění, které zbrzdilo mou amatérskou fotbalovou kariéru, právě když jsem přestoupil do mužů, a stát se znovu platným hráčem základní sestavy na dalších více než deset let.

Když jsem pak v roce 2014 změnil práci a kvůli častému cestování musel přestat s fotbalem, pustil jsem se do běhání, které jsem nikdy před tím neměl rád. Stanovil jsem si cíl a šel jsem za ním. Po dvou letech jsem vyrazil na trať a dokončil maraton za 3 hodiny a 41 minut. Pár měsíců po tom jsem uběhl půlmaraton za 95 minut a to byla pro mě velká věc, povážil-li jsem, že ještě před dvěma lety jsem neuběhl ani 10 kilometrů. Uvědomil jsem si, že všechno je v hlavě a když jde člověk postupně, krok za krokem, vytvoří si návyk a během tohoto procesu se naučí používat svoji mysl, pak nic není nemožné.

Člověk ale zase nesmí být tolik nahoře a myslet si, že je nesmrtelný. Já jsem se po těchto úspěších cítil jako šampion a nedbal jsem na správnou stravu, pití, relaxaci a spánek. Pomalu ale jistě jsem začal ztrácet svoji životní energii. Něco, co těžko vysvětlíte svému doktorovi. Pořád jsem běhal a v práci zvládal přes 100 letů za rok. Navenek jsem působil sebejistě, ale byla to jenom maska. Uvnitř jsem se cítil, jako troska. Tělo mě začalo bolet na různých místech a jen stěží jsem stíhal pomáhat své ženě po narození našeho druhého superenergetického syna. Jestli byl někdy v mém životě okamžik, kdy jsem myslel, že zkolabuji, tak to bylo právě tehdy.

Díky své skvělé ženě jsem naštěstí natrefil na skvělou paní. Říkám jí šamanka, ale v dobrém. Zabývala se věcmi, o kterých jsem do té doby neměl ani ponětí, že existují. Čínská medicína, ájurvéda, bylinky, houby, čaj a bachovy esence. Poradila mi, jak zdravě jíst a nasadila mi přírodní kúru, která mě za 3 měsíce důsledného dodržování a odříkání dala zpátky do stavu, který byl jako noc a den v porovnání s předchozím. Tady jsem si uvědomil, že je třeba řešit příčinu a ne pozdě hasit následky. Bylo to něco jako znovuzrození do nového uvědomělejšího života.

Začal jsem konečně více číst. Na terapii Cesta jsem si odložil pár věcí ze svého batůžku z dětství. Na rodinných konstelacích jsem pochopil jak náročnou máme mužskou linii a na dalších terapiích začal více chápat, kdo jsem. Přestal jsem nosit běžnou úzkou obuv a začal nosit barefoot. Začal jsem pít více čaje a významně zredukoval alkohol. Z jídelníčku jsem vyřadil živočišné produkty a začal jíst jen v omezený čas. Zajímá mě můj tělesný rytmus, přicházím na to, jak správně dýchat, kolik hodin spát a do svého života jsem přijal chlad, ke kterému jsem dříve pociťoval odpor.

Za Wim Hof Metodu, která mi pak v roce 2020 přišla do života nepřestávám být vděčný. Od té doby jsem nebyl nemocný, což dříve neexistovalo. Otevřela mi oči, naučila naslouchat a více rozumět svému tělu, našel jsem svou vnitřní sílu, sílu svojí mysli. Jsem odolný vůči chladu a schopnost vyrovnat se s tímto stresem se snažím přenášet do strastí běžného života. Jsem více všímavější a pokorný k přírodě, k sobě a k ostatním. A to jsou nástroje ke šťastnému, silnému a zdravému životu, které chci s láskou sdílet dál.